filosofické úvahy

Nad dnešními novinami

aneb vzpomínka na Aristotela

Nejsem sám, kdo se při snídani , či večeři rozčiluje nad dnešními novinami. Poslední čas přináší tisk opravdu více rozčilujících zpráv, než těch opačných, že se snad něco podařilo, že se něco povedlo, že dobrý člověk ještě žije. Ale čemu se vlastně divíme, proč nás stále tak znepokojuje aktuální dění doma i ve světě? Žijeme přece ve složité rychlé době? Informace potřebujeme k přežití!

Řecký filozof Aristoteles měl na politické zřízení jasný, avšak z dnešního pohledu velice zajímavý názor. Byl žákem a pokračovatelem Platónovým, ovšem nevěnoval se pouze otázkám člověka a společnosti, ale položil základy vlastně všem přírodním vědám od anatomie, biologie, geografie, meteorologie po astronomii, geologii a embryologii, dle kterých se vyučovalo až do 18. století na všech evropských univerzitách. Opravdu žádný troškař. Jistě, v některých věcech se mýlil, dnešní vědecké metody a průzkumy jsou mnohem přesnější a důkladnější než v jeho době, ale v mnohých, zásadních měl pravdu. Příklad z politické filisofie - "Nejdůležitější v každé ústavě je, aby zákony zaručily, že se nikdo z úřadu nemůže obohatit"(1308b). Nebo jiná pozoruhodná myšlenka - " Obec je soběstačné společenství rovných, za účelem co nejlepšího života všech."(1328a). Co je ale nejzajímavější, Aristoteles rozlišuje tři právní formy obce a tři pokleslé. Ty právní jsou - 1. monarchie, tedy vláda jednotlivce ve prospěch všech občanů, 2. aristokracie, kde vládnou ti nejlepší, ve prospěch všech a 3. politea, což je vláda mnoha svobodných občanů. Tři pokleslé formy jsou - tyranie, vláda samozvaného jednotlivce ve prospěch sebe samého, 2. oligarchie, tedy vláda bohatých pro svůj vlastní prospěch a konečně 3. demokracie, vláda davu, kterou sám Aristoteles považoval jako nejmenší zlo z těchto tří. Opravdu jak z jiného světa. Po více jak dvou tisících letech se naše vyspělá osvícená společnost dostala do fáze demokracie, se všemi prvky oligarchie. Jak se potom můžeme divit, že leckterý vrcholný politik může tvrdit, že země je placatá a že se najdou další, kteří tomu uvěří. Ač nám tedy budou vládnoucí elity, televize a ostatní komerční média do nekonečna opakovat, na jaké vysoké úrovni prosperity, kultury a vědy jsme, pravda je jiná. Nejsme totiž společnost rozumná, řízená rozumem, ale společnost kapitalistická, řízená kapitálem. Nebo kapitánem...?